Takzvané zaměstnávání načerno představuje rozsáhlý problém. Týká se v mnoha případech hlavně cizinců. Proč k němu dochází a proč se tento způsob zaměstnávání nevyplatí?
Co znamená práce načerno
Obecně zákon o zaměstnanosti definuje práci načerno jako zaměstnání, které fyzická osoba nevykonává na základě pracovně-právního vztahu nebo jiné smlouvy.
U cizinců se navíc přidružuje skutečnost, že nemají k dispozici nutná povolení. Jestliže chtějí občané třetích zemí v Česku legálně pracovat, měli by mít zajištěno pracovní povolení pro cizince, a to ve formě tzv. zaměstnanecké karty.
Ta nahradila vízum pro cizince, které bylo určeno jakožto povolení k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání a zelenou kartu.
Evropská komise definuje práci načerno jako činnost, která nebyla ohlášena příslušným veřejným úřadům. Jedná se o jeden z typických projevů tzv. šedé ekonomiky. Aktuální odhady hovoří o tom, že velikost tzv. stínové ekonomiky činí cca 10 % českého hrubého domácího produktu.
Proč je práce načerno tolik rozšířená
Zdánlivě působí takové zaměstnání jako lákavá nabídka: Zaměstnancům bývá přislíben vyšší výdělek, peníze tzv. na ruku, možnost výplaty někdy i častěji než jednou za měsíc.
Zejména vyšší výdělek může být reálný, neboť zaměstnavatel neodvede povinné odvody a může tedy dotyčné peníze dát zaměstnanci. Ovšem pozor, bez oficiální pracovní smlouvy nemá zaměstnanec nikdy jistotu, že se svých peněz skutečně dočká.
K zaměstnávání pracovníků načerno se firmy uchylují tedy především proto, že ušetří. Zároveň jim to v případě cizinců usnadní nezbytnou administrativu a zjednoduší složitý nábor. Odpadá vyřizování veškerých povolení.
A to i přesto, že v tuzemsku se snaží nábor ulehčit programy pro ekonomickou migraci, které odstartovaly v roce 2015 Pilotním projektem Ukrajina a navazujícím Režimem Ukrajina.
Proč se pracovat načerno nevyplatí
V první řadě se takový typ práce jednoznačně nevyplatí samotnému zaměstnanci: Nemá za této situace nárok na dovolenou, podstatná je i absence sociálního a zdravotního pojištění.
Zaměstnanec není ani chráněn dvouměsíční výpovědní lhůtou, pakliže o práci přijde a nedostane odstupné. Zvláštní riziko vyvstává i v případě potenciálního pracovního úrazu. U řádných zaměstnanců nese zaměstnavatel zodpovědnost za úrazové pojištění. V případě zaměstnanců, kteří pro něj pracují načerno, však žádná podobná ochrana neexistuje.
Problém samozřejmě nastává také za předpokladu, že se na nelegální zaměstnávání přijde při kontrole. Sankce hrozí zaměstnanci i zaměstnavateli.
Zaměstnavateli může být vyměřena sankce ve výši až 10 milionů korun. Dotyčnému pracovníkovi hrozí pokuta rovněž, a to až ve výši 100 tisíc korun. Nepomůže ani snaha se pokutě jakkoli vyhýbat, například zamlčením identity. V takovém případě může být postih dokonce ještě vyšší, až 200 tisíc korun.
