Strojírenství patří k nejobtížnějším oborům lidské činnosti, což potvrzuje i nepřetržitý technický pokrok již od doby průmyslové revoluce. Jeho součástí je mnoho oborových odvětví, například stroje a zařízení pro strojírenskou výrobu, vývoj a výroba dopravních prostředků pozemních, lodních i leteckých a mimo jiné i různé typy kovových konstrukcí.
Strojaři jsou na tom podobně, jako lékaři, ti se také stěží orientují v problematice mezioborové napříč odvětvími, což je nutí spolupracovat se svými kolegy, takže například internista nemůže znát některé postupy ortopedů a opačně. Strojírenství a hutnictví železa či zpracování neželezných kovů taktéž vyžaduje vzájemnou interakci mezi jednotlivými pracovišti a jedním z nich je i konstrukce a projekční záležitosti.
Projektant je před výrobou strojních součástí mnohdy postaven před nesnadné úkoly, protože musí navrhovat strojní součásti či ocelové konstrukce tak, aby plnily řadu kritérií, zejména pevnostních, s ohledem na dlouhou životnost a opotřebení materiálu pod vlivem mechanické a tepelné zátěže. Nemůže si zkrátka dovolit vařit z vody a „tahat z prstu“ smyšlené hodnoty, jen aby vyhověl některým požadavkům zákazníků.
Ti z vás, kteří „přičichli“ ke strojírenské konstrukci ještě za socialismu a kdysi se orientovali ve strojnických tabulkách, si možná uvědomí, jak velký pokrok od té doby nastal díky výpočetní technice a softwarovým nástrojům, jako je AutoCAD, SolidEdge či SolidWorks. S těmito pomocníky konstruktéři lépe zvládají konkrétní složité úkoly a zadání a nemusí se spoléhat čistě na svůj odhad, intuici a zkušenosti, i když i v tomto exaktním oboru statických a pevnostních výpočtů jsou tyto vlastnosti velice výhodné.
Buďme však rádi, že tato pracoviště konstrukčních kanceláří existují, a že je můžeme využívat ku prospěchu nás všech, protože technický pokrok, není-li zneužíván k negativním účelům, přispívá k hodnotnějšímu životu celé společnosti.
