Když se po sametové revoluci začaly v naší zemi objevovat první hobby markety, byla to pro český národ jedna z velkých výzev. Naše země je totiž kutilstvím pověstná, zřejmě to souvisí s dobou socialismu, kdy jsme byli nuceni zastupovat v domácnostech špatně dostupné řemeslníky, a navíc jsme museli všemožně improvizovat. Češi jsou navíc vyhlášení svou řemeslnou zručností, však si vybavte lidové rčení o „zlatých českých ručičkách“.
Česká řemeslná dovednost se uplatňuje i tam, kde se lidé odhodlají začít s rekonstrukcí bytového jádra, jehož součástí je i koupelna a toaleta. Do této stavební činnosti se pouští i jedinci bez jakékoli praxe a natolik si věří, že to zvládnou, ostatně právě důvěra ve své vlastní schopnosti je prvním krokem k úspěchu, druhým potřebným krokem je vytrvalost, píle a preciznost a třetím krokem vhodná rada, například v podobě návodu, v němž se dozvíte, jak usadit vanu a sprchový kout, a v závěru rekonstrukce koupelny také poradenství, jak správně tmelit spáry na obkladech a dlažbě.
Usazení sanitární techniky na své místo a zapojení do vodovodního rozvodu a k odpadovému potrubí je počáteční fází rekonstrukce koupelny či toalety (pokud si odmyslíme práci na elektroinstalaci, kterou by měl provádět certifikovaný elektrikář) a druhou pracovní fází je pokládka obkladů a dlažby. Máte-li k dispozici potřebné nářadí, například ozubenou stěrku a především spolehlivé lepidlo na obklady, můžete s pokládkou obkladů na stěny začít i bez praktických zkušeností, neboť je získáte v průběhu samotné pracovní činnosti. Obkladačské práce nejsou tak obtížné, jak se na první pohled zdá, postačí dodržet některé platné zásady, jež se dozvíte v návodu na patřičných webových stránkách, a pak už se můžete radovat z každého čtverečního decimetru, který vám bude pod rukama přibývat a měnit vaši koupelnu k nepoznání.