Praskání lahviček
Pochází z poloviny dvacátého století a tehdy se poprvé objevil ve farmaceutickém průmyslu jako léčebný preparát na rozšiřování cév. Užívali jej pacienti s anginou pectoris a inhalovali těkavé výpary přímo ze skleněné lahvičky. Říkali jí kouzelná lahvička, neboť jim pomáhala v těžkých chvílích nemoci a název Poppers odvodili podle praskání naříznutého skla drobné kapsle, jejíž hrdlo bylo možno snadno odlamovat přímo dvěma prsty.
Nebezpečná hořlavina
Je o ní známo, že je to hořlavina. Nutno ovšem podotknout, že jde o hořlavinu první třídy nebezpečnosti. Výrobci na tuto skutečnost upozorňují a často se stává, že ji lidé užívají spolu se zapálenou cigaretou. Její oxidativní účinnost lze přirovnat k benzínu, proto s každou lahvičkou zacházejte s nejvyšší opatrností.
Skladování
Doporučuje se skladovat tyto látky v chladničce a uzavřené neprodyšnou zátkou. Jsou velmi těkavé a při pokojové teplotě mají tendenci se uvolňovat mnohem více. Měli byste pamatovat i na ostatní členy domácnosti a nenechávat je nikdy bez dozoru, zejména dbejte, aby se nedostaly do rukou dětí, nebo lahvičku nerozkousali domácí mazlíčci.
Užívání preparátů má svá přísná pravidla
Látky na bázi amyl a amylnitritů jsou považovány za nebezpečné chemikálie při kontaktu s pokožkou a při požití. Lze to přirovnat k situaci, kdybyste se napili syntetického ředidla (terpentinu nebo acetonu). Jsou to koncentrované chemikálie a z toho důvodu je také žádoucí s nimi zacházet pouze jako s těkavou látkou, jejíž účinky lze využít výhradně při vdechování výparů. Čichání látky samo o sobě nebezpečné není, vždy jde o míru koncentrace, což platí u všech chemikálií. Toluen také můžete čichat, přivodíte si tím ovšem poleptání sliznice, zatímco u Poppers pouze uvolníte hladké svalstvo, snížíte krevní tlak a navodíte euforické stavy.
