Co se mě a jistě nejen mě týká, jsou všechny ženy krásné. Jenom každá po svém, osobitě. A proto jsem se nikdy, aspoň tedy vědomě, nezajímal o to, co ženy kolem mě udělaly pro to, aby vypadaly tak, jak vypadaly. Prostě se mi líbily a líbí, a bylo mi jedno, zda šlo o ryze přirozenou krásu nebo se samy se sebou piplaly neskutečně dlouho, jen aby doladily i ten sebemenší detail.
Ale ženy zřejmě tento můj názor nesdílí. A znají spoustu způsobů, jak se udělat ještě atraktivnějšími, než jsou. A když jim to vyhovuje, samozřejmě jim nebudu nic z toho rozmlouvat, stejně jako každý rozumný muž. Protože je krása žen i v zájmu nás mužů. Co si budeme povídat, že?
A tak třeba zřejmě už nikoho z nás neudiví, že ženy navštěvují aspoň čas od času i kosmetický salon. Jako průměrný muž sice nevím přesně, co to přesně znamená, ale určitě jim to něco dává. Jinak by tam přece nechodily. A když to má pro ženy smysl, nechť si to tam užijí. Nechť se sebou nechají udělat to, co podle nich považují za důležité. Třeba prodlužování řas nebo permanentní make-up. Což nám mužům často moc neříká, ale to neznamená, že tomu nemůžeme rozumět.
A tak jsem se poučil, abych byl v obraze. A vím tedy například o onom permanentním make-upu, že se tam ženy nechávají i mikropigmentovat, aby zdůraznily svá obočí, oční linky či rty. A představuji si to asi jako nějaké tetování, protože se tu vpravují barevné pigmenty do vrchní vrstvy pokožky.
Což by mě jako chlapa trochu strašilo. Ale naše udatné ženy ne. Protože o těch je známo, že jsou pro krásu ochotné snášet klidně jakoukoliv bolest. A tak pro mě osobně není nějaká ta návštěva kosmetického salonu na pořadu dne. Ale když tam ta moje chce, klidně jí na to finančně přispěji. Protože se mi vrátí krásnější. A to bude mít blahodárný význam pochopitelně i na mě. Protože mám pochopitelně krásné protějšky náramně rád.
