Kamkoliv se dnes podíváme, všude obvykle můžeme uvidět někoho, kdo používá nebo aspoň má u sebe mobilní telefon. Věc, která byla ještě před pár desítkami let naprostou utopií, věc, která byla za mých mladých let luxusem, se změnila v naprostou samozřejmost, která nás dnes provází neodmyslitelně našimi životy.
Ty tam jsou doby, kdy ti šťastní z nás měli doma aspoň pevnou linku, na které se tehdy telefonní čísla převážně vytáčela a jen u tehdy moderních telefonů vyťukávala. To už je dnes relikt minulosti. Stejně jako se dnes už kdekdo s despektem dívá na tlačítkové mobilní telefony, které byly v naší první době mobilové učiněnou senzací, kterou si kupovali hlavně ti, kdo chtěli být takzvaně in. Tyto telefony nám doposud věrně slouží, byť už dávno také v modernějších verzích.
Náš telekomunikační svět prostě ovládly mobilní telefony. Mívají je už i docela malá dítka. A když se nad tím zamyslíme, je možná otázkou, proč se těmto přístrojům pořád ještě říká telefony. Protože telefonovat se z nich sice dá, to je jasné, ale to je jenom jedna z mnoha nabídek, kterou pro nás dnešní telefony mají.
Současné telefony nám toho prostě nabízejí habaděj. Ne nadarmo jsou označované jak chytré telefony, tedy smartphony. A ani tyto neustrnuly ve vývoji, jakkoliv už toho často umí daleko víc než jejich uživatelé. Objevují se tu pořád chytřejší a chytřejší aparáty, nad kterými člověk nestačí často žasnout.
A jak se můžete přesvědčit v nabídce, je tu tolik alternativ, že si z nich prostě vybere každý.
I ti nejpokrokovější z našich řad, pro které každý mobil rychle zastará a musí se vyměnit za nový s dalšími funkcemi, i ti, kdo ze zvyku a setrvačnosti, nostalgie nebo jiných důvodů setrvávají u přístrojů jednodušších. Každý si tu prostě přijde na své. A kdo takový telefon má, může dělat ledacos. Včetně toho, o čem se mé generaci za mladých let nemohlo ani zdát.
